Obsah tohoto blogu (texty a fotografie) podléhá platným zákonům o autorských právech. Všechny materiály jsou určeny pouze k prohlížení. Pokud chcete použít text, část textu nebo fotografie, kontaktujte autorku blogu.

čtvrtek 10. prosince 2015

Od začátku až ke karmalogii


Mým snem vždy bylo psát články, nejlépe fejetony. Už na střední škole mi několik mých příspěvků vyšlo v novinách a slohy byly moje hobby. Jenže v té době jsem věděla pramálo o tom, že je v podstatě velmi jednoduché si svůj sen splnit, že vlastně stačí napnout myšlenky tím správným směrem a všechno jde jako po másle. Ale nebudu předbíhat. Chtěla bych vám zde popsat, jak dlouhou cestu jsem ušla, než jsem si toto uvědomila a jak se vlastně změnil celý můj život k lepšímu. Kdybych měla každou etapu rozepsat do detailu, bylo by to na celou knihu, proto zde pouze shrnu nejdůležitější okamžiky a v budoucnu se třeba ke každé své etapě vrátím podrobněji. Chci, aby si všichni uvědomili, že celý život má každý ve svých rukou a je na každém, jaký ten život bude.


Takže od začátku:



Na začátku všeho byla kamarádka, která měla touhu zajít ke kartářce, což mě sice také lákalo, ale v té době jsem to nepokládala za důležité v mém životě. Kamarádku jsem doprovodila ke kartářce a jako oplátku za odvoz jsem ji požádala, aby se zeptala i na jednu otázku ohledně mě. Odpověď mě v podstatě uspokojila, ale i přesto jsem si začala hledat na internetu různé články o kartářství, výkladech z karet atd. Mimo jiné jsem narazila i na to, že správná a dobrá kartářka je i výborná psycholožka, která umí číst z výrazu lidí, pohybu, neverbálních náznaků… prostě si umí toho člověka přečíst hned když vejde do dveří. Tak jsem se začala zajímat o psychologii, která mě mimochodem také zajímala již dříve. Našla jsem si dvousemestrální kurz psychologie, který mě zaujal svojí náplní, a začala jsem jezdit každý druhý týden na přednášky. Bylo to velmi poučné a hodně mi to dalo. Hlavně jsem začala chápat různé reakce mých dětí a to bylo pro mě velmi důležité. Začala jsem si samozřejmě zkoušet své poznatky na lidech kolem sebe a opravdu to fungovalo. Například věta: „Předem děkuji za kladné vyřízení“, je opravdu návodná a jen málokdo takovou žádost odsune na neurčito. Můj hlad po dalších informacích to pouze povzbudilo a začala jsem pročítat různé knihy, hledat si další informace o psychice člověka, o neverbální komunikaci. Prostě jsem se do toho zažrala.


Pak se ale začaly v mém soukromém životě dít neuvěřitelné věci, které jsem si ve své rodině nikdy neuměla představit – můj manžel našel zalíbení v mé tehdejší kamarádce, respektive moje tehdejší kamarádka se zamilovala do mojí rodiny tak, že ji chtěla také. Až později jsem zjistila, že ódy na mého skvělého muže a moje štěstí neznamenají, že by si chtěla také takovou rodinu vytvořit s novým partnerem, když ten první „ji zklamal“. Ona bohužel chtěla přesně tu moji rodinu a já jsem začala z euforie skvělého života padat dolů až na samé dno. Tonoucí se stébla chytá a tak první moje myšlenka byla navštívit kartářku. Co jsem si ale myslela, že mi řekne, když jsem věděla, že pokud je dobrá, bude i výborná psycholožka. Samozřejmě mi mé obavy potvrdila, ale nezapomněla mě i určitými slovy lehce uklidnit a v podstatě mi řekla, že mé štěstí je v mých rukou. V té době byly mé myšlenky velmi černé, negativní, pomstychtivé, zlé,… Nyní už vím, že to byla ta největší chyba a vlastně jsem si všechny ty další špatné a ještě horší věci přitáhla.


Nebyla jsem na tom asi ještě nejhůř, neboť jsem si dokázala do života přitáhnout i další pomoc. V té době jsem se dozvěděla o ženě, která dělala EFT metodu, což je v doslovném překladu Technika emoční svobody a jde tam o to, že poťukáváte na akupunkturní body a současně se soustředíte na své pocity, které je dobré v začátcích říkat nahlas. Tím dochází ke změnám v energetickém systému a návratu zpět k jeho rovnováze. Nejdříve jsem začala na tuto techniku docházet hlavně proto, že (stejně jako každé jiné týrané ženě) mi bylo vsugerováno, že za všechny problémy si mohu sama a veškeré zlo v rodině dělám já. Chtěla jsem změnit svůj přístup ke svému muži, chtěla jsem ho přestat podezírat při každém jeho výletu na kole, pozdním návratu,… Prostě jsem chtěla zase zpět svoji šťastnou rodinu. Během těchto terapií jsem ale najednou dospěla k bodu, že jsem se znovu začala mít ráda, začala jsem si zase vážit sama sebe a zjistila jsem, že ten, kdo dělá to špatné, nejsem já a že vlastně nechci zpět svoji šťastnou rodinu. Chtěla jsem pouze zpět jistotu, kterou jsem měla, ale ta zmizela a nebylo možné ji obnovit, neboť snahu o nápravu jsem vyvíjela pouze já. Tato metoda mě opravdu dovedla zpět k energetické rovnováze a já se konečně rozhoupala, manžela i po několikerém návratu nadobro vyhodila a rozvedla se s ním.


Rozhodně jsem byla spokojenější, ale ještě to nebylo úplně ono, stále jsem o sobě dost pochybovala a v tuto chvíli mi vstoupila do života moje nejlepší kamarádka, která mě pozvala na meditaci k úžasné Lili. Začala jsem tedy chodit na hromadné meditace, postupem času začala s sebou brát i dceru, několikrát jsme se zapsali i na semináře zaměřené na seberozvoj a dokonce jsme se všemi dětmi několikrát navštívili Lili na meditaci zaměřenou na lásku a podporu v naší rodině. V tomto období jsem pochopila spoustu dalších věcí. Zjistila jsem, že se opravdu musím mít ráda, že všechno to, co vysílám, se mi vrátí a že jestli chci, aby můj život byl spokojený a šťastný, musím si vyřešit v sobě všechny bubáky, všechno to, co mě stále drží dole a nedovolí mi, abych si přitáhla to opravdové štěstí do svého života. Podstoupila jsem i regresi, kdy se člověk v řízené meditaci vrací zpět do útlého dětství a vytahuje z mysli vše, co ho tam vlastně straší a trápí. S každým dalším poznáním a zlepšením v mém životě jsem také pociťovala stále větší potřebu a touhu pomáhat dalším lidem. Vždyť to bylo vlastně tak jednoduché zlepšit si svůj život. Mnohem více jsem se usmívala, nebyl pro mě už problém se každé ráno podívat do zrcadla a říci si něco hezkého, zahnat každou negativní myšlenku a nahradit ji pozitivním tvrzením. Bylo mi mnohem lépe a opravdu věřím, že štěstí, které mě naplňovalo a chtěla jsem ho dávat dál vycítilo i mé okolí. Schválně si zkuste ten nejjednodušší testík, abyste poznali, že to opravdu funguje: Každý z nás jistě nesčetněkrát narazil v obchodě na nepříjemnou prodavačku. Zkuste místo toho, abyste se taky mračili, se usmát a popřát hezký den. Uvidíte to kouzlo.

V této době jsem opět "náhodou" (nic v životě není náhoda) narazila na Hannah Nesvadba a její školu karmalogie. Téměř rok jsem se rozmýšlela, zda do toho jít, ale moje touha po dalším vědění a potřeba umět a moci pomáhat dalším lidem mě nakonec přesvědčily a já jsem se zapsala a školu karmalogie úspěšně absolvovala. Ke všem svým znalostem a schopnostem jsem si přidala ještě jednu a vlastně tu nejdůležitější. Teď už vím, proč se mi všechno v životě stalo, která čísla mě hodila tam, kde jsemse v určitou životní etapu ocitla. Čísla jsou prostě čísla, ty člověk neošálí, ale když s nimi umí pracovat, umí naslouchat, co mu chtějí sdělit, ví, čeho se vyvarovat, na co si dávat pozor, kterým směrem se ubírat,... je připravený a mnohé udělá jinak. Každý člověk v průběhu života prochází nespočtem různě těžkých zkoušek a ne vždy se s nimi popasuje tak, jak by chtěl. Samozřejmě po každém neúspěchu následuje nekonečná spousta otázek, zda to bylo nutné, zda to nešlo udělat jinak, atd.
Ve chvíli, kdy přijdeme na svět, máme pouze jedinou jistotu a tou je datum narození. V tomto datu je úplně všechno, náš potenciál, naše silné a slabé stránky, naše možnosti, předpoklady, nebezpečí nehod či partnerských karambolů. V těch několika číslech se skrývají odpovědi na spoustu našich otázek. Karmalogie mi otevřela oči a já teď už prostě vím "PROČ" a každému, koho trápí podobné otázky, neví, kam se vrtnout, neumí se rozhoupat, bojí se udělat krok do neznáma,... velmi ráda pomohu.

Žádné komentáře:

Okomentovat